Vršets pršets

Nedorazilo. Tedy hezké počasí, které jsme tolik doufali, že dorazí ze
střední Evropy...vždyť nejsme zas tak daleko, tak jak může být v Praze
tak krásně a v Bulharsku tak ošklivo, pršavě a zima? Sešněrovaní ve
svetrech jsme trávili většinu dne přípravou na večerní prezentaci v
Vršetsi. Odpoledne zas na chvilku vysvitlo slunce, okamžitá radost,
chvilka opalování při práci na terase Dianina domu. Nikolaj si
dokonce stihl vyprat--zdálo se, jakoby si užíval tu možnost prát venku
pod tekoucí studenou vodou, s bulharskou verzí mýdla s jelenem. Do
Vršetce jsme vyrazili kolem 19h. V centru, kde jsme měli domluvenu
prezentaci byla omezená doprava kvůli svatbě a tak jsme museli
četníkům chvilku vysvětlovat, že potřebujeme jet právě tou uzavřenou
ulicí. Nakonec jsme jednoho obměkčili, jak povolením od magistrátu,
tak vysvětlením jak skvělý je náš projekt a nakonec i s příslibem, že
se projede autem na použitý fritovací olej. Nastoupil si ke Standovi a
vyjednal nám průjezd až před kašnu na náměstí. Otevřeli jsme naše
mobilní promítací plátno, pustili hudbu, kolem byly davy zvědavých
diváků. Tomáš začal představovat náš projekt obecenstvu. Blýsklo se.
Začalo poprchávat. Spustil se déšť. Přešel v liják. Diváci stáli pod
svými deštníky, bylo vidět že je prezentace zajímá, některé babičky
dokonce podupávaly v rytmu hudby. Všichni čekali, že se liják přežene.
Což se nestalo. Místo aby ubývalo deště, ubývalo promoklých diváků.
Počasí už nás víc vyšplouchnout nemohlo, ale i tak jsme z akce měli
docela radost, protože měla dobrou odezvu mezi lidmi, kteří vytrvali i
přes déšť. I přes právě probíhající přenos zápasu fotbalového
šampionátu.