Po noční blýskavici opouštíme brzo ráno náš dočasný domov na Vojvodině. „Majka“—srbsky matka—Stojčevska se loučí s naší přítomností slzami v očích. Poslední vtípek na info ceduli při výjezdu z Jabuky. Zanecháváme zde marketingové logo firmy Apple a druhé logo vezeme za rodinami do Mac Edonie. Leje a leje a až na hranicích s Bosnou se mraky na chvíli rozestoupí, to snad abychom se lépe slyšeli se zpravodajkou Ivou z Českého rozhlasu s kterou máme domluvené každý týden reporty o našem putování pro posluchače stanice Leonardo. Zdá se, že nám informační leták o Prorocích Písma pomáhá překonávat problémy se silniční policií a celníky jako kouzelná zelená karta. Někdy to na první pohled vypadá, že jsme náboženská ortodoxní sekta. Ale potom, co projekt vysvětlíme, snad už zanecháváme dojem, že jsme jen posedlí „umetnici“ co vyrazili po klikatých cestách za příběhy jedné abecedy. Momentálně jsme na cestě do Mostaru, který je pro nás metaforou překlenutí hlaholice, cyriliky, latinky a arabštiny. Večer přespíme ve městě se staronovým monumentem obnovené vzájemnosti. Naštěstí ne pod mostem, ale u známých. Intuice, které věřím mi napovídá, že to bude vzájemně inspirativní setkání.
No comments:
Post a Comment