První Máj lásky čas-vzpoměli jsme na českého básnika K.H.Máchu neuskutečneným polibkem pod rozkvetlou třešní a vyběhli jsme na hrad, kde několik roků pobýval Vlad Dracula. Po pravdě je toto místo již vyprané turisty a samotná atmosféra je řízena německým spořádaným systémem cirkulace kol historických budov, pročež tady je etnická hranice Sasů a Sikulských Madarů. Cesta na jih byla zdlouhavá a náročná neb se zákeřně měnil povrch cest.Jakoby mozaika národů a historických událostí zanechala stopy i na těchto komunikacích. Přítomnost Říma neboli Latinská država se objevovala v bělosti mramorových fragmentů kolem cesty. Byzanská rozervanost visela jako prádlo na šnůře.
Náhle jsme sjeli z hlavní Via Romana a následováni potulným psem došli na vyvýšeninu, kde se slunil bělovousý pop, který nám otevřel přívětivý chrám. Mozaika různých materiálů na stavbu tohoto místniho klenotu napovídala mnohé ale netušili jsme že se nacházime na místě kde je legenda o Cyrilovi a Metoději,
kteří zde spočinuli a načerpali síly po náročném překročení zamrzlého Dunaje a sněhem zavátých hor. Na stěnách pravoslavné svatyně byly skryté v iluminacích nápisy ve staré cyrilice. Nechtělo se nám z tohoto místa odejít, To místo nás drželo. Naše další horitonty dne se vlnily v oblasti Banátu, kde žije komunita českých rodáků od roku 1830. Na přechodu do Srbska jsme se museli rozdělit, nebot nám něchteli pustit rumunskou Agnes bez víz.? Smutně se skončila náramně bohatá cesta po Rumunsku, kterou pro nás připravila ale to je realita současných hranic a vztahů v EU a mimo tohoto společenství. Vyhodme ho/Srbsko/ z kola ven…? V pozdní večer už jsme byli očekávaní ve vesnici Jabuka na Vojvodině.
No comments:
Post a Comment