Běla Rečka

Po polední snídani v domě Diany, kde přebýváme, jsme se setkali s ostatními účastníky workshopů, kteří budou prezentovat své projekty o písmu na “Festivalu kozího mléka” (Goatmilk Festival), který Diana a její přátelé v nadaci Nova Kultura každoročně organizují. V Bela Rečce je skoro víc koz než lidí, tak proto to kozí mléko. Jeden z projektů se jmenuje Glagolická diktatura. Prezentoval ho Atanas i za své umělecké kolegy, kteří vycházejí z toho, že přijetím Bulharska do Evropské unie existují v Unii dvě oficiální písma. Řešením lecjakých problémů, které toto způsobuje, by bylo nastolit pro celou Evropu písmo třetí, se kterým budou mít všichni problémy stejné. Jediné pan-evropské písmo v historii byla hlaholice (glagolice), takže to jediné je k diktaruře vhodné. Nastolit se ovšem musí, jak jinak než, revolucí. Glagolická diktatura je promyšlená do detailu—od vlajky, revoluční indoktrinace (po slovanském způsobu nazývané intoxikace) až po doslovný přepis Evropské ústavy do glagolského písma. Cveta a Desi připravily projekt, ve kterém sledují, jak latinka na dopravních označeních i na obyčejných vývěskách přepisuje bulharská jména a slova. Latinka není schopna postihnout určité zvuky a přepis přečtený jen z latinky je nejen nepřesný, ale také ochuzuje zvukovou bohatost jazyka. Některé hlásky nemají v latince svůj znak a jejich přepis může být různý, třeba slovo ъгъл (úhel) se přepisuje jako „agal“ nebo „ugul“ a přitom ъ je neznělá samohláska. Místní jména, třeba Кърджали se přepisují jako Kardjali, Karjali nebo Kurdjali, přičemž ani jedno nemá ten správný bulharský zvuk. Vania připravila kapesního průvodce stylů přepisu cyrilice do latinky v „business“ bulharštině a v neformální emailové bulharštině. Je vidět, že tohle je téma, které Bulhary irituje a snaží se používání latinky bránit. Mají ke svému písmu velice emocionální vztah (nostalgicky třeba touží po psaní cyrilicí když žijí ve Francii). Koneckonců, skrze Sv. Cyrila jim jejich písmo seslal Bůh.
Běla Rečka je v pohoří Stara Planina, které spolu s pohořím Dormitor v Černé Hoře a horou Olymp v Řecku tvořily Aristotelovu představu tří pilířů světa, které podpírají nebe jako pomyslný trojhran. My se v tomto abstraktním prostoru pohybujeme—je to teritorium 3 svatých liter—řecké, latinské a cyrilské. Cyrilici papež uznal za svaté písmo už roku 867. Takže ji raději nebrat na lehkou váhu!