V městě Targu Mures, kde jsme přespali u rodiny naši průvodkyně Agnes se ještě ráno dořešily nezbytné technické korekce naši komunikace se světem a vyrzili jsme do Transylvánských hor. Cestou jsme se ještě stavili u babičky Agnes pro kamna a neopoměli jsme se zeptat Agi maminky na jeji vyvolené písmo. Krajina se začala mírně vlnit hned za městem.
V podzemí je solné jezero a sůl se zde težila oddávna. Mohla být pěkně slaná i pokuta za špatné zaparkování auta, které se náhle rozjelo a opřelo se o sloup telefonního vedení metr po té co jsme z něho vyskákali.
Po několika kilometrech jsme odbočili na kamenitou cestu, která nás vyvedla na úpatí, kde je dobře schovaná vesnice Atyha. Je snad jeji štěstí ikdyž v nesnázích místních, že se ještě drží starého způsobu života, že sem nepronikla konzumní civilizace. Dřevěnky vsazené do terénu vyzývají příchozí bohatě zdobenou bránou nebo modrou barevností. Blízkost nebes je patrna v pohledu na místní kostel kterému sundali střechu. Hned po příjezdu jsme rozprostřeli na místní prašné cestě trávové písmo a tak udělali poznávací akci s místnimi krávami. Při večerním seznamování u stolku se krčíme s místnimi v krčmě.
Několik z nich asi potkáme na zítřejší nedělní mši.
Cows choice the letter "A" for Atyha
No comments:
Post a Comment