Nitra

Cesta do Nitry byla překvapivě rozmanitá, neb jsme projížděli neuveřitelně malebnou krajinou v klikatici cest, kde se objevovala boží muka a kapličky s ranními autobusovými zastávkami čekajících žáčků. V Nitře nás již netrpělivě očekavali na Universitě Konstantina Filozofa neb ani jedna strana netušila, co se vlastně stane. Jak se pokusit evokovat před veřejností předpokladanou cestu po Balkáně ,tak aby ji studenti s pedagogickým a výtvarným zaměřením pochopili nejenom jako vzdělávací, ale i jako tvůrčí prostor a navázali následně vlastními invencemi k projektu. Presentace se zdařila a otevřela tak nový rozměr také nám,abychom se v podobných situacích již dokázali vyznat a zformulovali pregnantněji naš cíl.
Studenti reagovali vstřícně a pomohli vybrat dvč písmena z hlaholice, která repreezentují náladu v kolektivu budoucích učitelů. Tak logicky objevili jako první znak U-univerzita, ktere je podobne rozkvetlému K jako Konstantin a druhým bylo I ve znaku kalicha neboli číše. Také jsme se dověděli že Univerzita, lépe řečeno jeji rektor, uděluje cenu a ta je v podobě repliky hlaholického písmena C jako Cyril. Eva, naše průvodkyně, nás provedla městem až na hrad, kde stávala pevnost Pribinova, Rastislavova a Mojmirova. Potkali jsme se s mladými odborníky, lidmi z místní pobočky památkové péče, kteří nám převyprávěli historická fakta a také poodhalili současnou polemiku a vztah k tradici verozvěstů na Slovensku. Kruh a obrat, konec otočen k začátku, to byla témata, která se zde nahodile řetezila k sobě. Na hradě kruhový stolec na kterém je vytesán proglas-prohlášení, též u okultní sochy Corgoně, je mnoho kruhových asociacii a také cyklické ozvěny našich hlasů kroužicí v apsidách kruhové rotundy, vše se tento den řetězilo v náhrdelníku náhod, tak jak setkání s Evou, dávnou známou, která si taktéž spontánně vybrala své oblíbené písmeno O… Jen vložená kost sv.Cyrila ve zdi odrážela pozornost od kolových křížových fresek propadajicich se v kostní belobě chrámu někde u vstupu. Slyšeli jsme též příběh o nedaleké vesnici Pastovce, původně Pastuh, která nese jméno patrně nejen po pasákovi oveček, ale příznačně po pastýři, což je paeralela na Cyrila, který dle pověsti tímto uzemím měl projít. Míříme k tomuto místu, ale je již večer a tak v modři soumraku překročíme řeku Dunaj u Ostrihomské katedrály a přespíme v pohoří Pilis starodávne zemi Keltů, Slovanů a Hunů. Očekáváme dnes večer setkání s ostatními členy naši expedice.